|
Čtvrtek, 25 Únor 2010 22:30 |
|

Asi se blíží typické jarní téma, jestli být celý rok na ledě.... Jen takto doženeme svět? Ale vždyť bruslit kluci umí a většina brusli perfektně. V osmé třídě snad ani nelze nic jiného očekávat. Problém je v tom, že málokterý z nich se nebojí jít před branku soupeře, skočit do střely soupeře a nevzdát zápas ani za stavu 5:0. To je o srdíčku a to můžete mít i když tři měsíce "proflákáte" na suchu.
V hokejovém růstu strašně pomůže, když si kluci nebudou myslet, že aby jednou hráli v Kanadě stačí sednout na letadlo.
Statistiky hráčů neuvádíme schválně. To nemá ani v osmé třídě ještě co dělat.
Ve věku 12ti let je rozhodující srdíčko a láska k hokeji. To Vám kluci pomůže se zlepšovat a odbourávat chyby. Laxností kazíte hru nejen sobě ale i ostatním hráčům.... A ti Vám to dají s postupujícím věkem pořádně sežrat.
Volný obránce na modré je pro soupeřovu branku nebezpečnější než obsazený útočník. Děkuji naši útočníci, že si to aspoň přečtete.
S hokejkou nahoře se strašně špatně přebírají přihrávky.
Nahrávka je rychlejší než hráč. Teda pokud ten hráč nesleduje pouze svoji osobní statistiku a ne tu týmovou.
Pokud si hráč myslí, že je nejlepší, nemůže se zlepšovat.
Rozhodčí má vždycky pravdu a to je neskutečně deprimující.
Pokud hraju tvrdě, musím umět tvrdou hru i přijímat.
Pokud jdu oplácet, tak v momentě kdy se nedívá rozhodčí. Naštvete tím soupeře daleko víc.
Neukazuju soupeři tvrdost zezadu. To už není tvrdost ale zbabělost.
|